Kalkulačka daně z nemovitosti

Kolik zaplatíte na dani z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí se neplatí z ceny nemovitosti, ale z její výměry. U staveb je základem zastavěná plocha, u bytů a nebytových prostor upravená podlahová plocha a u pozemků jejich rozloha v metrech čtverečních. Výměru vynásobíte sazbou za metr a několika koeficienty. Kalkulačka výše pracuje se sazbami platnými pro rok 2026.

Poplatníkem je zpravidla vlastník k prvnímu lednu. Kdo nemovitost koupil během roku, platí daň až za rok následující — a přiznání podává do 31. ledna.

Jak se daň počítá

1. Základ daně. U bytu v bytovém domě se podlahová plocha násobí koeficientem 1,22, pokud je součástí jednotky i podíl na pozemku, jinak koeficientem 1,20. U staveb a pozemků se bere výměra tak, jak je.
2. Základní sazba. Budova obytného domu 3,50 Kč za metr, budova pro rodinnou rekreaci 11,00 Kč, garáž 14,50 Kč, stavba nebo jednotka pro ostatní podnikání 18,00 Kč, ostatní zdanitelná stavba 11,00 Kč, ostatní zdanitelná jednotka 3,50 Kč. U stavebního pozemku 3,50 Kč, u zastavěné plochy a nádvoří 0,35 Kč.
3. Další nadzemní podlaží. Sazba se zvyšuje o 1,40 Kč za metr za každé další podlaží, pokud jeho zastavěná plocha přesahuje dvě třetiny plochy stavby — u staveb pro podnikání stačí jedna třetina. Jednotek se přirážka netýká.
4. Koeficient podle počtu obyvatel obce. Do 1 000 obyvatel 1,0, nad 1 000 do 6 000 obyvatel 1,4, nad 6 000 do 10 000 obyvatel 1,6, nad 10 000 do 25 000 obyvatel 2,0, nad 25 000 do 50 000 obyvatel 2,5, nad 50 000 obyvatel a ve statutárních městech 3,5 a v Praze 4,5.
5. Inflační koeficient. Pro rok 2026 činí 1,0, takže daň sám o sobě nezvyšuje.
6. Místní koeficient. Obec jej může stanovit v rozmezí od 0,5 do 5,0.

Kde je největší past

Koeficient podle počtu obyvatel se neuplatní na všechno. Násobí se jím pouze obytné domy, jiné budovy ve skupině obytných budov a ostatní zdanitelné jednotky, tedy běžné byty — a dále stavební pozemky. Garáž, chata ani provozovna jím nenásobí. Kdo si spočítá daň z garáže s koeficientem 2,0, dostane dvojnásobek skutečné částky.

Druhá věc, která překvapuje, je místní koeficient. Právě on dělá největší rozdíly mezi sousedními obcemi, protože stejný byt může být v jedné obci zdaněn polovinou a ve druhé pětinásobkem. Obec ho stanovuje obecně závaznou vyhláškou a může jej lišit podle katastrálních území. Koeficient podle počtu obyvatel naopak obec může vyhláškou pouze zvýšit, a to o jedinou kategorii; snižovat jej už nelze.

Poslední překvapení čeká u nízkých částek. Je-li celková daň u jednoho správce daně nižší než 50 Kč, daň se sice stanoví, ale nepředepíše — přiznání se ale podat musí.

Proč se vaše číslo může lišit

Kalkulačka nepočítá zemědělské pozemky a lesy. U nich se základ neodvíjí od plochy krát pevná sazba, ale od průměrné ceny půdy v konkrétním katastrálním území, kterou vyhlašuje samostatná vyhláška. Vodní plochy dnes předmětem daně vůbec nejsou.

Výsledek dále neřeší osvobození od daně, kterých zákon zná desítky, ani přesné zařazení stavby do skupiny. To se řídí zápisem v katastru nemovitostí, a nikoli tím, k čemu stavbu skutečně používáte — garáž zapsaná jako garáž se zdaňuje jako garáž. U rekreačních budov v národním parku nebo v první zóně chráněné krajinné oblasti se sazba navíc násobí dvěma.

Přesné koeficienty pro svou obec najdete v přehledu Finanční správy nebo přímo ve vyhlášce obce.

Časté dotazy

Kdy se daň platí? Nepřesáhne-li 5 000 Kč, je splatná najednou do 31. května. Vyšší daň se platí ve dvou stejných splátkách, do 31. května a do 30. listopadu. Zemědělští výrobci mají první splátku až v srpnu.

Musím podávat přiznání každý rok? Nemusíte. Přiznání se podává jen tehdy, když nemovitost pořídíte nebo pozbudete nebo když se změní něco rozhodného pro výpočet. Jinak správce daně vyměří daň ve výši poslední známé.

Proč mi daň letos vzrostla, když inflační koeficient je 1,0? Nejčastěji proto, že obec změnila místní koeficient nebo zvýšila koeficient podle počtu obyvatel. Inflační koeficient je celostátní a pro rok 2026 daň nezvyšuje.

Kdo platí daň u bytu ve spoluvlastnictví? Každý spoluvlastník za svůj podíl, případně jeden z nich za celou nemovitost. U přiznání za samotný podíl platí spodní hranice 90 Kč zvlášť pro pozemky a zvlášť pro stavby.